CHRÁNIT VŠE ŽIVÉ

Róši Philip KAPLEAU

Vegetariánství z hlediska buddhismu

Jestliže podle Geneze člověk poprvé zhřešil tehdy, když Adam snědl jablko, jímž ho pokoušela Eva v rajské zahradě, pak dozajista jeho druhým hříchem bylo podlehnutí pokušení zabít a sníst příbuzná stvoření. Tato událost se mohla odehrát teprve během některé z ledových dob pravěku, když vegetace, kterou se člověk původně živil zmizela dočasně pod vrstvami ledu. Mohlo se to ale také stát díky pýše a prestiži, pramenící z ulovení obrovského savce, jací obývali větší část Země v době, kdy se objevil na scéně první lovec. V každém případě však můžeme říci, že z této osudné události vznikl teror, násilí, krveprolévání, vraždění lidí a nakonec i válka.

Dnes je už jen málo míst na zeměkouli, kde nehostinné prostředí nutí člověka zabíjet své čtyřnohé příbuzné, aby se stejně jako jeho masožraví předkové udržoval naživu. Naopak, na většině území světa je rostlinná potrava hojná ve vší rozmanitosti a bohatství. Přesto však podrobování si říše zvířat a nesmyslná agresivní válka proti ní stále pokračují. A nikde není. tato válka nemilosrdnější a krutější než na farmách, ohradách pro dobytek a na jatkách. Obzvlášť to platí dnes, kdy všechen průmysl, spjatý s pěstováním a porážením zvířat v rozvinutých zemích převzaly nadnárodní společnosti. První část této knihy, která detailně popisuje frustraci, utrpení a hrůzu, jež prožívají zvířata, určená za potravu lidem má za cíl seznámit čtenáře s tímto utrpením, aby lépe porozuměli smyslu překázání nezabíjet, ale chránit život.

Téměř stejně hrozná jako krutost k dobytku je krutost ke zvířatům, užívaným na pokusy v univerzitních laboratořích, vojenských zařízeních vyspělých zemí a velkých firmách. I když tento aspekt krutosti ke zvířatům je mimo rámec naší knihy, je stejně hodný pozornosti. Milióny lidoopů, psů, koček, ovcí, králíků, prasat, ptáků, hlodavců a jiných zvířat jsou běžně podrobovány experimentům a testům, jež lze v nejlepším případě označit za trápení a v nejhorším jako pomalé zabíjení. Odhadujeme, že jen v r. 1980 bylo "obětováno" výzkumu kolem 70 miliónů zvířat. Běžným zdůvodněním těchto pokusů je tvrzení, že jsou nezbytné proto, abychom získali životně důležité poznatky, jež jinak nelze získat bez pokusů na lidech. Jestliže by tyto pokusy na zvířatech byly zakázány, vážně by to prý narušilo výzkum v prospěch lidstva. Mnozí vědci s tímto tvrzením nesouhlasí.

Vynikající neurolog, dr. Bellnett Derby je jistě kvalifikován ke tvrzeni, že 90 % pokusů na zvířatech je opakovaných a zbytečných!. Jiní výzkumníci tvrdí, že velká většina testů poskytuje jen bezvýznamné údaje, mnohé z nich jsou přitom nepoužitelné vzhledem na mezidruhovou odlišnost a v mnoha případech lze hledanou informaci humánnějším a také výhodnějším způsobem získat pokusy in vitro a jinými způsoby bez použití pokusů na zvířatech. Tyto způsoby jsou k dispozici, ale využívají se jen málo. Množství vědců, znepokojených bezcílnými pokusy na zvířatech bylo tak velké, že vytvořili organizaci Vědecké centrum pro blaho zvířat. Tato organizace má za cíl chránit pokusná zvířata před krutým zacházením ze strany necitlivých vědců.

Žádná diskuse o blahu zvířat nebude smysluplná, pokud se nebude zabývat morálními aspekty jedení masa. Protože jsem se rozhodl hovořit o tomto problému z hlediska buddhismu, považuji za potřebné především hovořit o významu prvního buddhistického přikázání, nezabíjet. V souvislosti s tím se objevily dvě zásadní otázky: Zakazuje první přikázání opravdu jedení masa? a druhá: Je prokázáno, že Buddha dovolil jedení masa? Z těchto dvou otázek vyplynula další: Zemřel Buddha po požití kousku vepřového masa, jak tvrdí někteří vědci, anebo po požití jedovaté houby, jak tvrdí jiní? Jestliže bereme doslova tvrzení palijských 4 textů, o nichž se domníváme, že jsou zápisem Buddhových slov, pak můžeme tvrdit, že Buddha dovolil jíst maso, vyjma situace, kdy má člověk důvod domnívat se, že zvíře, jehož maso jí, bylo zabito výlučně pro něj.

Tento názor je však v příkrém rozporu s mahájánovými 3 sútrami, o nichž také předpokládáme, že jsou Buddhovými slovy. V nich se kategoricky tvrdí, že jedení masa je v rozporu s duchem a cílem prvního přikázání, protože činí člověka spoluviníkem zabíjení zvířat. To však odporuje soucitné péči o všechen život, která je podstatou buddhismu.

Pokračování zítra,...